Uff, víkend byl náročný!
Ani ne tak fyzicky jako psychicky. Ano, absolvovala jsem sobotní lyžovačku a nedělní workout Insanity, ale to bylo nic oproti řešení rozchodu. Tak nějak mám v hlavě zafixováno, že rozchod probíhá s výčitkami, s pláčem, se zlobou atd.
A ne, že budeme s (ex)přítelem usínat v pevném objetí, že se k sobě v noci budeme tulit. Nějak nedokážu tisíckrát dokola odpovídat na otázku, jestli se chci opravdu rozejít, ano. Pořád mi dává šance to zvrátit a já jsem pak zviklaná.
Dnes by si měl sbalit věci, ale jestli se do toho sám nepustí, já už nemám sil, to zdůrazňovat.
Co se jídla týče, jedla jsem pěkně. Kromě soboty, kdy jsme byli na narozeninové oslavě a já jsem byla donucena sníst 3 jednohubky s česnekovou pomazánkou a arašídy, čtvrt krajíčku chleba s tatarákem a kus dortu. Přítel mi to vnutil až do pusy a před rodinou bylo těžké to nějak odmítat, i tak jsem pořád říkala ne, já nic nechci apod.
Popravdě v neděli mi z toho bylo těžko, fuj.
Za chvíli jdu na zaučení na brigádu, do budoucna by z toho mohla být práce, tak snad to zvládnu. I když moje rozpoležení je úděsné. Je to práce s lidmi, takže budu muset nahodit nějaký úsměv a být milá, snad to vyjde. Držte mi palce!
Omlouvám se za kecací článek, přeji Všem úspěšný týden.